Rady, jak se zorientovat ve studiu na vysoké škole

Po úspěšném ukončení střední školy se většinou najde nějaký škarohlíd, který se vám radost z maturity pokusí zkalit nějakým výrokem typu: „Jen počkej, střední byla pohoda, ale na vejšce se s tebou nikdo takhle mazlit nebude.“ Nenechte se vyděsit. Vysoká škola se sice od střední v mnohém liší, ale když si zvyknete a zorientujete se, zjistíte, že má také mnohé výhody. (Například přednášky většinou nejsou povinné a tak vás na nich nikdo nenutí sedět, když zjistíte, že zrovna tenhle profesor jen monotónním uspávajícím hlasem předčítá to, co je napsáno ve skriptech.)

Zorientovat se – to se snadno řekne, ale jak na to? Pro začátek si projděte informace, která vaše škola nabízí na webu. Podívejte se, jaké předměty vás čekají, ať už povinné, nebo ty, které si můžete vybrat sami. Nahlédněte do studijního řádu, abyste si ujasnili, jak bude studium probíhat, a akademického kalendáře, který vám poskytne informaci o tom, jak je studium časově rozvržené. Nezapomeňte si poznamenat důležitá data, jako například datum zápisu (kdy si na začátku semestru přijdete nechat zapsat předměty pro tento semestr do indexu.) Doporučuji si všechny důležitá data hned na začátku akademického roku nastavit jako upomínku do mobilu – může se vám zdát, že určitě nezapomenete, ale jak čas ubíhá a vliv stresu ze zkoušek brnká na nervy), stává se, že vám leckterý důležitý termín z hlavy vypadne a pak vám nezbývá, než absolvovat kolečko podávání žádostí studijnímu proděkanovi, například o povolení zápisu mimo obvyklý termín. Podávání žádostí je mimochodem na vysoké škole běžné, pokud potřebujete něco, co se vymyká běžnému chodu školy, většinou je nezbytné, pokud nějaký důležitý termín zmeškáte kvůli nemoci, a může zachránit i leckterou zapomnětlivou hlavu.

Studijní proděkan či proděkanka je člověk, na kterého se můžete obrátit v případě problémů, potřeby výjimek při studiu například ze zdravotních důvodů a podobně. Většina běžných záležitostí se ale vyřizuje přes studijní oddělení (včetně podávání žádostí.) Všechny důležité informace, které se studia týkají, také pravděpodobně najdete na nástěnce před studijním oddělením.

Nejdůležitějším zdrojem informací jsou ale vaši spolustudenti. Jestli má vaše fakulta seznamovací pobyt, určitě na něj jeďte. Jestli bydlíte na koleji, máte to jednodušší – brzy se budete znát se všemi, a na kolejích se roznese lecjaká užitečná informace o tom, které zkoušky jsou těžké, který profesor přísný, na co se kdo ptá, od koho si půjčit poznámky na předmět, jehož přednášky se vám kryly s jinými… Ptejte se, obzvlášť studentů, kteří předmět, který si budete zapisovat, nebo zkoušku, na kterou se učíte, už absolvovali. Když znáte někoho z vyššího ročníku, je to obrovská výhoda – může vám poradit, co se od vás čeká, jak si co nejlíp naplánovat předměty, a které předměty jsou takzvaně „vyhazovací“ a je na ně potřeba se na zkoušku z nich pečlivě připravit. A dobrá rada nakonec – když si budete vybírat školitele pro bakalářskou práci, vyptejte se na zkušenosti jeho starších studentů! Předejdete tak situaci, kdy na vás obzvlášť zaměstnaný profesor nemá nikdy čas, nebo nedbalý doktorand svoje školitelování fláká – a pokud náhodou je některý z nich jediným dostupným školitelem v oboru a tématu, které jste si pro svoji práci vybrali, aspoň víte, do čeho jdete.

V pokračování tohoto článku napíšu víc o tom, čemu se na vysoké škole nejspíš budete věnovat nejvíc – a nemyslím tím překvapivě alkohol, ale učení.

Email: dryad456yahoocom