Vysoká škola kreativní komunikace
Zde je prostor pro Vaši reklamu.
Kontaktujte nás.
Navigace.
Kategorie.
Vysoké školy.
Přidej se k nám.
Anketa.
Dle čeho volíš mezi veřejnou nebo soukromou?

Veř. je kvalitnější (26%)
 
Souk. je lehčí (10%)
 
Souk. je kvalitnější (14%)
 
Veř. je zdarma (37%)
 
Na souk. mě vezmou (10%)
 

Celkový počet odpovědí: 1690.
Napiš nám.
Upozorni nás na chybu,
navrhni doplnění.
7 + 1 = 
Zpětné odkazy.
Reklama.

Jak se za 25 let svobody změnilo české vysoké školství?

Kategorie: Ostatní


18.12.2014 17:37:06, Jiří Matěj BRŮNA, shlédnuto: 199x, reakcí celkem: 0Reagovat na příspěvek
Hlavní obrázekZamyšlení nad tím, kam se za poslední čtvrtstoletí posunulo české vysoké školství

Před pár týdny jsme oslavili 25. výročí tzv. ´sametové revoluce´, jež vyústila v přechod od socialistického zřízení pod vedením vládnoucí komunistické strany směrem k novému demokratickému politickému režimu. Ponechme stranou, nakolik se za ono čtvrtstoletí v reálu podařilo naplnit ideály, představy a očekávání, které tehdy rezonovaly napříč celou naší společností. V každém případě, takřka ve všech oblastech došlo k podstatným změnám – v ekonomice, justici, sociální sféře, zdravotnictví… a samozřejmě i ve školství, to vysoké nevyjímaje. V čem je konkrétně vysoké školství zcela jiné než tomu bylo před 25 lety? Jistě je toho mnohem více, než nabízí níže uvedený výčet. Pro svoje zamyšlení se však omezím na několik rozdílů z kategorie nejviditelnějších:

1) Více škol, více oborů, více studentů

Čím jiným začít než vývojem počtu škol a vysokoškolských studentů? Kromě veřejných škol za tu dobu vzniklo i několik desítek škol soukromých. Většinou se setkávám s tím, že je tento trend hodnocen negativně a ruku v ruce s kritikou takřka až do omrzení zaznívají hesla jako ´devalvace vzdělání´, ´inflace titulů´, ´gaussova křivka´ a tak dále, a tak dále… Je logické, že kvalita se rozmělňuje, nicméně v procentu mladých lidí nastupujících na vysoké školy nikterak nevybočujeme z evropského průměru. Samozřejmě je to obrovský rozdíl oproti době před 25 lety, kdy v ČR mělo VŠ vzdělání zhruba 6 % obyvatel. Ale proč z toho dělat tragédii? Spíše to znamená pro školy novou výzvu, jak pod tíhou masy studentů nastavit a udržet pomyslnou laťku tak, aby skutečně nedocházelo ke znehodnocování formálního vzdělání.

2) Odosobnění studia

Určité odosobnění studia souvisí nejen s prvním bodem, nýbrž také s rozvojem informačních technologií, jejichž vliv a úroveň před čtvrtstoletím a nyní patrně ani nemá smysl srovnávat. Klasické indexy nahrazují ty elektronické, místo ústních zkoušek jsou preferovány standardizované písemné testy, také komunikace s učiteli se přesouvá od osobního kontaktu čím dál více směrem ke komunikaci virtuální. Dříve se říkalo, že je lepší nevybočovat a nikterak na sebe neupozorňovat. Z mé zkušenosti dnes na vysokých školách platí opak, protože asi každý vyučující nerad vidí, když k němu na zkoušku přijde student, u něhož si vůbec není jistý, že na oné škole studuje (což se vzhledem k dnešním počtům studentů stane úplně lehce). Známá tvář má tak hned na začátku jistou výhodu.

3) (Ne)viditelná ruka trhu v mnoha podobách a odstínech

Kde je poptávka, tam je i nabídka. Jeden ze základních ekonomických vztahů a jeho pronikání i do oblasti formálního vzdělávání jsme mohli nově i v předchozích 25 letech pozorovat v různých formách. O vzniku celé řady nových soukromých vzdělávacích institucí, což není namístě hodnotit samo o sobě negativně a stereotypně („soukromá škola = koupený titul“, atp.), již byla řeč. Celkem viditelná ruka trhu práce hraje roli v tom smyslu, že na vysoké školy chodí nejen studijní typy, ale i celá řada dalších mladých lidí, a to zjednodušeně řečeno proto, že jim v podstatě nic jiného nezbývá. Dostali jsme se totiž do situace, kdy si řada firem zvykla na to, že i na středoškolská místa mohou poměrně snadno získat vysokoškoláky (pro středoškoláky už pak zajímavých míst logicky zbývá opravdu jen pár). Byznys se stal bohužel také ze psaní různých závěrečných prací. Asi se podvádělo vždycky, nicméně nezbývá než doufat, že se z poctivých studentů nestane ohrožený druh.

4) Kontakt se zahraničím

V zájmu objektivity je třeba říci, že určitý kontakt se zahraničím (nejen s východním blokem) v akademické sféře byl i za minulého režimu, nicméně i tak lze souhlasit s tvrzením, že od 90. let se české univerzity postupně otevřely světu. Mezinárodní spolupráce, stejně jako četnost výměnných studijních pobytů jak studentů, tak i akademických pracovníků, jsou dnes zcela někde jinde, než tomu bylo v období před ´listopadem 89´. V kontextu toho, že věda je v dnešní době samozřejmě globální záležitostí, by to ani jinak nešlo. Zintenzivnění a prohloubení zahraničních aktivit českých škol bylo také spojeno s přistoupením naší země do EU. Nejznámějším a nejvyužívanějím evropským programem podporujícím mezinárodní studentské výměny je Erasmus, který vznikl už v roce 1987 a od nynějšího roku ho nahradila nová verze Erasmus+, přičemž se počítá s tím, že v následujících 6 letech ho využije několik milionů studentů evropských VŠ.

5) Studium VŠ jako součást životního stylu

Zatímco dříve o budoucím studiu mladého člověka do značné míry rozhodovala kritéria jako třídní původ, kádrový profil, bodovací systém a některá další (pokud se nezajímáte o nedávnou historii, asi vám podobná slovní spojení mnoho neřeknou), dnes hrají roli úplně jiné aspekty. Pokračovat po maturitě ve studiu se stalo vlastně jakýmsi standardem a vedle toho, že je to tak trochu i nutností (viz trh práce z bodu 3), je možné říci, že pro některé mladé lidi je to také věcí určité módnosti a životního stylu. Vysoké školy tak pracují s početnou množinou studentů, jejichž spektrum motivace pro pobývání na konkrétní škole je dosti široké. V souvislosti s tím také ustupuje do pozadí pravý smysl vzdělání, který je mnohem širší než jen snaha o získání titulu („kdo nemá diplom, není in!“) a o výhodnější pozici pro budoucí profesní uplatnění.


Email: bruna.jiri.01gmailcom

Podobné příspěvky:
  1. Soukromé vs. veřejné vysoké školy. Opravdu je mezi nimi takový rozdíl? - Sponzorované
  2. Co očekáváš od studia na vysoké škole? - Sponzorované
  3. Jak se neztratit na vysoké škole - část první - Informace o studiu
  4. Jak se neztratit na vysoké škole – část čtvrtá - Informace o studiu
  5. Jak se neztratit na vysoké škole - část druhá: Přednášky - Informace o studiu
  6. Roční koloběh uchazeče o studium na vysoké škole - Přijímací zkoušky
  7. Jak se neztratit na vysoké škole - část třetí: Další zdroje informací - Ostatní

Reakce na příspěvek

Tvé jméno:
Heslo:  pro možnost budoucí úpravy, obnovy nebo odstranění
Potvrzení hesla:
Tvůj email:   chci být emailem informován o reakcích na tento můj příspěvek

:) :D :( S04 S05 S06 ;) S08 S09 S10 S11 S12 S13 S14 S15
Tučnékurzívapodtržené  klikni a následně nahraď výraz TEXT. Např. [tucne] Toto bude tučným písmem [/tucne]

Telefon: Web: ICQ: Skype:

  Souhlasím s pravidly uvedenými níže.


Administrace příspěvku

Heslo:  pokud chceš administrovat reakci klikni u ní nejprve na "reagovat zde"

  

Obnovením se příspěvek posune na první pozici v seznamu příspěvků. Platnost zobrazení se nastaví od nového data obnovení.
Odstraněním dojde k nevratnému vymazání příspěvku včetně všech jeho reakcí z naší databáze.

Pravidla vložení

  1. Vložením článku (příspěvku) souhlasíš s jeho zveřejněním na webu Vejska.cz.
  2. Pokud není zadáno heslo nebude v budoucnu možné článek upravit, obnovit nebo odstranit.
  3. Při zapomenutí hesla správce doručí žadateli heslo nové pokud žádost byla zaslána z emailu uvedeného u daného článku.
  4. Je na vkladateli, aby si před vložením zkontroloval správnost uvedených údajů (přes Zobrazit náhled).
  5. Je zakázáno používat cizí zdroje bez jejich uvedení.
  6. Je zakázáno používat vulgární slova.

Pravidla zobrazení

  1. Článek musí být schválen.
  2. Za obsah článku odpovídá jeho autor.
  3. Obsah článku musí být vysokoškolské tématiky.
  4. Vložení PR článku (kategorie Sponzorované) podléhá platnému ceníku.
  5. Komentáře k článku (pokud jsou povoleny) se zobrazí ihned po jejich vložení.

Pravidla provize

  1. Nárok na provizi vzniká dnem zveřejnění článku na webu Vejska.cz.
  2. Provize bude uznána pouze u článků, které jsou vlastním dílem jejich autorů.
  3. Provize bude připsána na uvedený účet (za splnění bodu 1) do 14 dní.
  4. Provizi lze nárokovat pouze u článku, u kterého bylo uvedeno číslo účtu.
  5. Výše provize je 50 Kč za každý schválený článek.
  6. Minimální vyplácená částka provize je 100 Kč.
  7. Provizi nelze kombinovat s běžícími soutěžemi.
  8. Tato akce je platná do odvolání.
Poslední aktualizace údajů na stránce: 11.12.2016 01:01:51.