Vysoká škola kreativní komunikace
Zde je prostor pro Vaši reklamu.
Kontaktujte nás.
Navigace.
Kategorie.
Vysoké školy.
Přidej se k nám.
Anketa.
Kde při studiu bydlíš?

Na koleji (26%)
 
V podnájmu (23%)
 
Ve vlastním bytě (17%)
 
U rodičů (32%)
 

Celkový počet odpovědí: 3300.
Napiš nám.
Upozorni nás na chybu,
navrhni doplnění.
4 + 3 = 
Zpětné odkazy.
Reklama.

Soukromé vs. veřejné vysoké školy. Opravdu je mezi nimi takový rozdíl?


15.12.2015 20:17:45, Jan Novák, shlédnuto: 1141x, reakcí celkem: 8Reagovat na příspěvek
Hlavní obrázekV zahraničí je studium na soukromé vysoké škole známkou té největší prestiže, u nás jsou studenti takových institucí spíše pro smích. „Veřejnou by nezvládli, tak si titul zaplatí na soukromé“, slýcháváme často z úst studentů veřejných škol. Je to ale pravda? Opravdu mají studenti na soukromé škole titul předplacený?

Kvalita výuky: vedou spíše soukromé
Když byste mezi sebou porovnali lektory na soukromých a veřejných školách, dost často byste narazili na to, že se jména duplikují. Velká spousta profesorů totiž učí jak na školách veřejných, tak na školách soukromých současně. A většinou se shodují na jedné věci: zatímco veřejné školy bývají spíše teoretické, na soukromých se klade větší důraz na praxi.

Například soukromá Vysoká škola obchodní v Praze je pověstná skvělým uplatněním svých absolventů, které přesahuje 90 % do roka po ukončení studia. Ruku na srdce – moc veřejných škol se podobným číslem pochlubit nemůže.

Vysoké uplatnění studentů soukromých VŠ je dáno tím, že studenti při studiu častěji chodí na praktické stáže a navíc je často vyučují přímo lidé z oboru (a nikoliv celoživotní teoretici). Nutnost platit si studium navíc spoustu lidí motivuje k tomu, aby během studia pracovali. Proto snáze získávají pracovní návyky – a také praxi.

Není od věci zdůraznit ani to, že soukromých škol je v Česku 44 – a v tvrdém konkurenčním prostředí bojují o přežití. Proto svou výuku mnohem lépe přizpůsobují aktuálním trendům a vývoji pracovního trhu, než poněkud zkostnatělé školy veřejné.

Obtížnost: záleží na škole
Ve společnosti mnohdy panuje názor, že soukromé školy jsou jednodušší, než veřejné. Ani to však není úplně pravda. „Do prvního semestru sice přijmou skoro všechny, ale ne všichni poté projdou dál. Když jsem nastupovala na soukromou školu, bylo nás ve skupině 70. Na konci druháku nás zůstalo 25,“ potvrzuje svou zkušeností studentka Viktorie Řánková ve výzkumu, který uspořádala munimedia.cz.

Je přitom paradoxní, že právě ty nejtěžší soukromé školy mívají na internetových diskuzích v Česku pošramocenou pověst, kterou z velké části vytvářejí zhrzení vyhození studenti. Při hledání informací si na to dejte pozor.

Verdikt? Kvalita vysokých škol se liší i mezi fakultami v rámci jedné univerzity, často dokonce mezi jednotlivými obory. Nelze s jistotou říci, že soukromé školy jsou lepší nebo horší, než veřejné. Jejich největším problémem je pošramocená pověst – ale do kvality vzdělání (většinou) nijak nezaostávají.
  • Nahlásit příspěvek porušující pravidla (SPAM) (16.12.2015 19:17:07, Nesimplexní člověk) Tohle mohl napsat pouze hlupák. VŠO je žumpa. reagovat zde
    • Nahlásit příspěvek porušující pravidla (SPAM) (04.01.2016 15:56:17, Jan Ostelka) Na soukromé škole studuji již 4. rokem (V Mgr. studiu) a mám porovnání i s veřejnou univerzitou, na které jsem rovněž studoval. Dovolím si tvrdit, že kvalita výuky (v rámci ekonomických oborů) je stejná, ne li lepší na soukromé. Bohužel soukromé školy mohly v ČR vzniknout až po revoluci, tudíž neustále procházejí ještě vývojem. Naproti tomu soukromé školy v zahraničí fungují řádově stovky let, a tak si za tu dobu mohly vybudovat lepší pověst než ty veřejné. Pevně věřím, že naše soukromé univerzity budou mít jednou lepší renomé než ty veřejné. Střízlivě to odhaduji ještě tak na deset let až patnáct let.

      Co se týká současného stavu, tak si dovolím tvrdit, že soukromé univerzity lákají především svoji atmosférou, přístupem ke studentům a převážnou orientací na praxi. Dnes se to již někteří zaměstnavatelé naučili brát jako plus, nikoliv mínus, v dosavadních zkušenostech uchazečů. To vyvrací onu skálopevnou tezi, že ze soukromých univerzit jdou nekvalitní absolventi. (v ekonomické sféře) Z několika průzkumů bylo patrné, že absolventi soukromých univerzit prošli adaptací na svůj první pracovní proces, po dokončení studií, mnohem snadněji, než někteří studenti z veřejných univerzit. reagovat zde
      • Nahlásit příspěvek porušující pravidla (SPAM) (05.01.2016 08:17:25, Lobster) No, a proč tedy nevznikají soukromé technické univerzity? Protože by se neuživily... Jediné, co má na soukromých školách smysl, jsou technické obory a těch je naprosté minimum. A navíc zrovna tam většinou chodí ti, kteří si školu dodělávají při práci a něco v hlavě mají. Naopak všechny ty pseudo-právní (ve smyslu nemožnosti provozovat advokacii apod.), ekonomické a marketingové obory jsou prakticky k ničemu a koncopovány tak, aby se tam všechny modelky a potomci vyšší střední a vyšší třídy udrželi.. reagovat zde
        • Nahlásit příspěvek porušující pravidla (SPAM) (06.01.2016 19:27:49, Dan Fiala) S tím, že nevznikají soukromé technické univerzity, se mýlíte. Již teď má ,,Škodovka" soukromou univerzitu v Mladé Boleslavi, a ta je technicko-ekonomická. Pokud vím, tak na některých soukromých univerzitách jsou obory IT, které svoji obtížností a orientací spadají do technického vzdělání. Příkladem je Unicorn College. Hlavně u IT oborů je obtížnost ať na veřejných, státních či soukromých takřka podobná. Na žádné z těchto škol se nevyhnete složité matematice, která si troufnu říci, je logickým sýtem pro tento obor. Pokud bychom jednali o finanční náročnosti technických oborů, která je zřejmě největší překážkou, pak si dovedu přestavit, že jedny z největších soukromých univerzit rozhodně mají kapacity na to, aby ke svým stávajícím oborům (Ekonomické, Humanitní.....) přidaly i obory technického rázu.

          Berte to i z toho pohledu, že až budou v ČR soukromé univerzity a VŠ >> 300 a více let reagovat zde
          • Nahlásit příspěvek porušující pravidla (SPAM) (10.01.2016 21:09:27, Jirka K.) Pěkný PR článek :-) Zaujala mě zmínka o úspěšnosti absolventů při hledání zaměstnání. Není to také tím, že na soukromých školách studuje většina studentů při zaměstnání? Proto dosáhnout 90% úšpěšnosti absolventů není zase takové umění. reagovat zde
          • Nahlásit příspěvek porušující pravidla (SPAM) (01.02.2016 09:08:58, x) VŠ Škoda Auto byla sice původně jako technicko-ekonomická prezentována a nejspíše i zamýšlena, ale na technické vzdělávání brzy rezignovala. T.č. má Škoda auto VŠ akreditován pouze jeden bakalářský a jeden navazující magisterský program: B6208/N6208 Ekonomika a management. Také kdo by studovat na za zhruba 30 tisíc za semestr na vysoké škole specializovaný technický obor, když technické fakulty ČVUT v Praze i TUL v Liberci pravidelně nenaplňují kapacitu, nabízejí studium bezplatně a především nabízejí mnohem širší možnosti studia. A z Mladé Boleslavi je to do Prahy i do Liberce skutečně blízko.. reagovat zde
  • Nahlásit příspěvek porušující pravidla (SPAM) (01.02.2016 09:01:28, x) Taková hezká manipulace, člověk by řekl až záměrná lež. Tak například v USA jsou v zásadě tři typy vysokých škol: public, private non-profit a private for-profit. Na špici jsou především private non-profit, méně public a jen zcela ojedinělě private for-profit. Jenže pozor, pokud bychom to měli srovat s českými poměry, zejména podle míry autonomie akademické samosprávy univerzity, tak našim veřejným vysokým školám odpovídají private non-profit. Do chodu public škol příliš zasahuje stát (skladba oborů, gender-race-idiocy-... korektní kvóty, atp.), do chodu private for-profit příliš zasahuje management chtějící docílit maximálního zisku (preference studia, po kterém je poptávka za každou cenu, levnější studium má přednost, snazší online studium pro platící klienty z celého světa, atp.). Prostě našim českým soukromým vysokým školám, ač některé z nich mají právní formu obecně prospěšná společnost, odpovídají americké školy private for-profit, tedy obvykle žádná sláva.

    To, že se většina veřejných vysokých škol nemůže chlubit 90 % uplatněností absolventů, je pravda. Na většině veřejných vysokých škol je uplatněnost absolventů mnohem vyšší. Uvádí se nezaměstnanost absolventů, která je u pražských vysokých škol následující: Univerzita Karlova 2,6 %, Vysoká škola ekonomická 2,7 %, České vysoké učení technické 2,8 %, Vysoká škola chemicko-technologická 2,9 % a s nezaměstnaností 6,2 % je popelkou mezi veřejnými vysokými školami Česká zemědělská univerzita. Přitom u všech těchto škol studuje drtivá většina studentů v prezenční formě, tedy zavádějící vliv již zaměstnaných studentů je podstatně menší než u školy s výraznějším podílem kombinovaných studentů. Prostě zhruba 10 % nezaměstnanost absolventů je obraz naprosté bídy a utrpení. Vlastně z veřejných vysokých škol má takové mizerné uplatnění jen několik málo škol, často i díky špatnému regionu (Karviná, Zlín).

    A nakonec taková poznámka: Nazvat rychlou anketu na několika málo respondentech výzkumem může jen naprostý ignorant. reagovat zde
    • Nahlásit příspěvek porušující pravidla (SPAM) (04.10.2016 21:38:20, absolvent) Ještě bych dodal, že při hodnocení zaměstnanosti je velmi zavádějící používat pouze číslo, které udává procento zaměstnaných absolventů. Minimálně by měl být zmíněný podíl absolventů pracujících v oboru a uveden podíl absolventů prezenční a kombinované formy studia. Dále existuje spousta dalších ukazatelů, které teprve mohou vypovídat o úspěšnosti absolventa. Po VŠ by nemělo jít pouze o to najít práci - libovolnou práci. Pokud někdo po VŠ pracuje v call centru, na místě prodavače, či dalších místech, které neodpovídají pozici pro vysokoškolsky vzdělaného pracovníka, tak to nelze vnímat jako úspěšné uplatnění. Mezi tyto další ukazatele se řadí například procentu absolventů, kteří pracují na pozici, která vyžaduje vysokoškolské vzdělání. Dále využití vědomostí získaných ve studiu v následném zaměstnání, výška mzdy (vztaženo k danému oboru), ...........

      Jistě, že jsou jak na veřejných, tak na soukromých VŠ snadnější a náročnější fakulty, snadnější a náročnější obory - nebo lépe řečeno kvalitnější a méně kvalitní. Nedá se vše házet do jednoho pytle. Ale už čistě filozofií většiny soukromých VŠ, kterou samy školy prezentují, se dá mnoho určit. Opravdu snadné přijetí, snadná možnost domluvit si termíny pro zkoušky, pro studentny přívětivější organizace studia, přátelské prostředí .... je to, co člověka skutečně připraví pro praxi? Tyto "výhody", kterými argumentují jak studenti soukromých škol, tak školy samotné, jsou přesně to, čím jsou školy méně kvalitní. Nechci tím říci, že dobrá škola je nepřátelská bez možnosti domluvy, ale on i ten boj o termíny, nutnost si vše rozvrhnout, přísné podmínky pro získání zápočtu a určitý tlak a stres ve škole, má něco do sebe. Ono totiž v praxi přátelské rodinné prostředí s možností si vše domluvit a odložit každý termín opravdu nenaleznete. A jako absolvent soukromé i veřejné VŠ mohu potvrdit, že rozdíly jsou velké. Nejenom v rozsahu učiva, ale především v nastavených podmínkách. Kdy na soukromé VŠ pro splnění předmětů často stačila pouze závěrečná práce z předmětu (stalo se, že v některém semestru se konaly pouze 2-3 zkoušky), pro získání zápočtu nebylo třeba splnit vůbec nic, či čistě docházka. Boj o termíny ze soukromé školy neznám, naopak bylo možné domluvit konání zkoušky téměř kdykoliv mimo zkouškové období. Pokud člověk nesplnil některý z termínů pro odevzdání práce, vždy se to dalo domluvit a nějak to vyřešit (včetně nesplnění termínu pro odevzdání diplomových prací). Jednoduše pro studenty opravdu příjemné prostředí s minimem tlaku. Jenže opravdu je to to, co připraví pro praxi? Popravdě, mít pracovní návyky ze soukromé školy, neudržel bych se snad ani v mekáči. A u přijímání do zaměstnání je titul ze soukromky vůbec nezajímal. Brali to jako doplnění vzdělání a ne rovnocenné vzdělání. Za mě tedy soukromá škola v ČR opravdu ne, ať už zní obor jakkoliv atraktivně.

      Absolvent ČVUT a MUP. reagovat zde

Podobné příspěvky:
  1. Co očekáváš od studia na vysoké škole? - Sponzorované
  2. Studentům, kteří uspějí u maturit až v září, hodí záchranný kruh soukromé školy - Zajímavosti
  3. Roční koloběh uchazeče o studium na vysoké škole - Přijímací zkoušky
  4. Jak se neztratit na vysoké škole - část druhá: Přednášky - Informace o studiu
  5. Jak se za 25 let svobody změnilo české vysoké školství? - Ostatní
  6. Jak se neztratit na vysoké škole – část čtvrtá - Informace o studiu
  7. Jak se neztratit na vysoké škole - část třetí: Další zdroje informací - Ostatní
  8. Návrat do školy může dát životu nový smysl - Zajímavosti
  9. Jak se neztratit na vysoké škole - část první - Informace o studiu
  10. Nový rok mezi ledovci - Zajímavosti

Reakce na příspěvek

Tvé jméno:
Heslo:  pro možnost budoucí úpravy, obnovy nebo odstranění
Potvrzení hesla:
Tvůj email:   chci být emailem informován o reakcích na tento můj příspěvek

:) :D :( S04 S05 S06 ;) S08 S09 S10 S11 S12 S13 S14 S15
Tučnékurzívapodtržené  klikni a následně nahraď výraz TEXT. Např. [tucne] Toto bude tučným písmem [/tucne]

Telefon: Web: ICQ: Skype:

  Souhlasím s pravidly uvedenými níže.


Administrace příspěvku

Heslo:  pokud chceš administrovat reakci klikni u ní nejprve na "reagovat zde"

  

Obnovením se příspěvek posune na první pozici v seznamu příspěvků. Platnost zobrazení se nastaví od nového data obnovení.
Odstraněním dojde k nevratnému vymazání příspěvku včetně všech jeho reakcí z naší databáze.

Pravidla vložení

  1. Vložením článku (příspěvku) souhlasíš s jeho zveřejněním na webu Vejska.cz.
  2. Pokud není zadáno heslo nebude v budoucnu možné článek upravit, obnovit nebo odstranit.
  3. Při zapomenutí hesla správce doručí žadateli heslo nové pokud žádost byla zaslána z emailu uvedeného u daného článku.
  4. Je na vkladateli, aby si před vložením zkontroloval správnost uvedených údajů (přes Zobrazit náhled).
  5. Je zakázáno používat cizí zdroje bez jejich uvedení.
  6. Je zakázáno používat vulgární slova.

Pravidla zobrazení

  1. Článek musí být schválen.
  2. Za obsah článku odpovídá jeho autor.
  3. Obsah článku musí být vysokoškolské tématiky.
  4. Vložení PR článku (kategorie Sponzorované) podléhá platnému ceníku.
  5. Komentáře k článku (pokud jsou povoleny) se zobrazí ihned po jejich vložení.

Pravidla provize

  1. Nárok na provizi vzniká dnem zveřejnění článku na webu Vejska.cz.
  2. Provize bude uznána pouze u článků, které jsou vlastním dílem jejich autorů.
  3. Provize bude připsána na uvedený účet (za splnění bodu 1) do 14 dní.
  4. Provizi lze nárokovat pouze u článku, u kterého bylo uvedeno číslo účtu.
  5. Výše provize je 50 Kč za každý schválený článek.
  6. Minimální vyplácená částka provize je 100 Kč.
  7. Provizi nelze kombinovat s běžícími soutěžemi.
  8. Tato akce je platná do odvolání.
Poslední aktualizace údajů na stránce: 08.12.2016 15:06:20.