Jako student gymnázia se neustále potýkal se zapomenutými pomůckami pro vyučování. Výsledkem byl podnikatelský nápad na první školní automat, který neprodával sladkosti, ale školní potřeby. Seznamte se se studentem 1. ročníku vysoké školy managementu a psychologie NEWTON College Adamem Pučalíkem.

Automat na vydávání školních potřeb již využívá několik škol a údajně je o něj mezi studenty velmi slušný zájem. Absolvent gymnázia v Havlíčkově Brodě prozrazuje, kterak ke svému podnikatelskému záměru přišel a co ho ovlivnilo při výběru jeho vysoké školy.

Snad každý malý kluk chce být buď kosmonautem, nebo popelářem. Jak si to měl ty?
Dnes už to asi tolik neplatí, to bylo spíš dřív. Mě to od malička táhlo k právničině. Za tímhle cílem jsem si šel poměrně jistě až do třeťáku na gymplu. Jenže pak jsem odjel na dva měsíce do Berlína na brigádu a tam nastal zásadní zlom.

Co se stalo tak zásadního? Učarovala tě jedinečná berlínská atmosféra?
Viděl jsem, jak tam všechno funguje a inspirovalo mě to. Změnil jsem trochu názor na svět a chtěl jsem se stát manažerem, založit si vlastní firmu, řídit ji a rozvíjet. Aby všechno fungovalo tak, jak má.

Takže názor na své budoucí povolání a kariéru jsi změnil poměrně pozdě, chvíli před maturitou. Jak ses tedy tak rychle rozhodoval o vysoké škole?
Podle mého názoru podobný problém dnes řeší hodně mladých lidí na středních školách, takže tak ojedinělý případ asi nejsem. Každopádně jsme měli výhodu, že u nás na gymnáziu v Havlíčkově Brodě se hodně dbalo na pečlivý výběr vysoké školy. A tak jsme měli dovoleno zúčastnit se hned dvou ročníků veletrhu vysokých škol Gaudeamus v Brně i v Praze.

A tam ses tedy finálně rozhodl, co chceš dělat a jakou školu si nakonec vybereš?
K tomu rozhodnutí jsem dospěl až pár měsíců před maturitou, kdy se musely posílat přihlášky. Musím říct, že výběr byl veliký. Rozhodoval jsem se mezi čtyřmi školami – Metropolitní, Vysokou školou mezinárodních a veřejných vtahů, Baťovou univerzitou a NEWTON College. Mým cílem bylo vybrat školu, ve které budu mít možnost rozvíjet jazyky, bude mi oporou v podnikání a nebudu se muset učit věci, které dávno nemají smysl a učí se v podstatě jenom z povinnosti.

Počkej, počkej. Ještě na chvilku odskočíme od výběru školy. Ty máš už v prváku firmu?
No jasně! A na NEWTONu rozhodně nejsem sám, mnoho mých spolužáků je už daleko dál než já.

A v jakém oboru podnikání bychom tě měli hledat?
Prodáváme školní potřeby. V repasovaných automatech na sladkosti.

To je zajímavý nápad prodávat kružítka, tužky a pravítka v automatu na jídlo. Jak tě to napadlo?
Jak už to tak u lidských vynálezů bývá, chtěl jsem si usnadnit život. Jako osmnáctiletý líný student gymnázia jsem měl v batohu dva sešity, tři učebnice, ale skoro nikdy propisku. Obyčejnou tužku jsem viděl naposledy někdy na základce. Tudíž zde byl logický požadavek, aby takové věci byly po ruce, když je potřebuji. Určitě si vzpomínáte, jaké to byly nepříjemnosti, když jste doma nechali pravítko nebo kružítko. Dělat kružnice za použití pětikoruny se dnes už taky moc nenosí. Pak už nebyla daleká cesta k tomu, aby vznikl projekt Easyschool.

A slavíš úspěch?
U nás na gymnáziu to vyhodnotili jako zajímavý nápad, a tak mi jako absolventovi nabídli možnost bezplatného pronájmu prostoru ve škole. Od letošního března provozujeme další automat také na Akademii ve Světlé nad Sázavou. Zpětná vazba je zatím taková, že to u studentů slaví úspěch. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Pokud jsem ale usnadnil pár studentských životů, ušetřil pár zkažených odpolední kvůli poznámce za zapomenuté školní potřeby, tak to za to určitě stojí.

Vraťme se ještě k výběru vysoké školy. Jak sis tedy nakonec vybral, to už víme. Ale co tě k tomu vedlo?
Z původního výběru se do pomyslného finále dostala College a VŠMVV. Shodou okolností se konal na obou školách den otevřených dveří ve stejný den. Prvně jsem vyrazil na VŠMVV. Po skončení jsem byl přesvědčený, že to je správná volba a na College se mi teda už ani moc nechtělo. Nakonec jsem ale na ten Václavák přeci jen jel. A jakmile jsem tam přišel, tak jsem věděl, že tady je doma. Škola, její prostředí, lidé, přednášející, to všechno mě úplně pohltilo. Pak jsem byl ještě na kurzu „Jak se efektivně učit“, a to mě ujistilo na sto procent.

Takže jsi podnikal, připravoval se na maturitu a k tomu ještě vybíral vysokou školu? To musela být celkem námaha, ne?
Kdepak. Podnikat jsem začal až v září loňského roku před nástupem na vejšku. Dnes už můžu říct, že jsem trochu tajně doufal, že mi NEWTON College pomůže se dostat někam dál. První, co jsem proto udělal, bylo, že jsem se na studijním oddělení zmínil o svém projektu. A už to jelo. Dnes už vím, že když potřebuji s čímkoliv pomoct nebo poradit, tak se mám na koho obrátit. #atosevyplatí