(14.09.2015 11:36:12, Otisk) Ahoj,
také jsem vstudoval religionistiku, vlastně pořád ještě studuji. Ztotžňuji se zdejšími názory. Pět let studia religionistiky, zvláště pokud je člověk aspoň částečně podporovaný rodinou, se dá užít k rozvoji dalších dovedností například ve formě brigád, kdy si člověk nabere dostatečnou praxi a může po škole hledat seriozní zaměstnání, ve kterém bude odvádět kvalitní výkon jednak tím, že má určitou praxi, druhak tím, že je vysokoškolsky vzdělaným člověkem. Já třeba vystudoval střední školu grafiku. Během studia VŠ jsem si mohl dovolit různé výpomoci v grafice, jednorázové brigády a zkrátka nabrat spousty zkušeností, takže když teď končím, nemám jen "titul", ale také hromadu praxe.
Moje kolegyně z ročníku, která je nyní magistrou, tak během svého studia psala do novin a nyní má vysokou školu, praxi a nyní i práci v novinách.
Religionistika je skvělá věc. Dá vám rozhled, rozšíří obzory, změní názor na svět a celkově velmi duchovně obohatí a dopomůže k porozumění lidské společnosti, která je v drtivé většině ve svých morální pravidlech formována různými druhy náboženství. Nemám rád lidi, kteří ten obor odsuzují, jen protože neexistuje široké uplatnění jako "religionista" - ze vzdělání naše společnost učinila hmotnou komoditu, kterou když nedokážete obrátit v prachy, je k ničemu. Vzdělání je však hodnotou samo o sobě a o religionistice to platí dvojnásob. V otázce uplatnění je ovšem třeba přemýšlet během celého studia, co by jste chtěli dělat a snažit se o praxi. Baví vás psát? Piště! Pořád, sloupky atd. Baví vás grafika? Dělejte si doma weby, posílejte práce. Budujte si praxi, na což vám dá škola spoustu času. A až z ní vyjdete, budete velmi dobře vzdělaný člověk, s možností uplatnění a zejména hromadou "Vytáhni v hospodě" mouder reagovat zde

 (10.08.2012 19:13:23, Vojta) Tesat do kamene. reagovat zde

 (29.01.2012 11:10:14, xy) Přesně tak. Jde o to něco praktického umět. reagovat zde

 (22.01.2012 12:52:27, Arwen) Autor příspěvku nechtěl říct, že student religionistiky vstoupí na úřad práce a všichni se na něj sesypou s prosbami, jestli by nebyl tak milostiv a nešel k nim pracovat. Myslel tím, že pokud někdo vystuduje například religionistiku, český jazyk a literaturu, historii nebo třeba anglickou filologii, má široké spektrum profesí, ve kterých by se teoreticky mohl uplatnit. Například takový historik může pracovat v nakladatelství, může učit dějepis, dělat odborného poradce (například při natáčení filmů, psaní knih), dělat odborného pracovníka v nějaké vědecké instituci, pracovat v médiích (například v redakci nějakého historického časopisu, kterých jsou mraky), nebo si například může přibrat další obor a věnovat se dějinám umění, dějinám prakticky čehokoli a tak dále. Jednoduše řečeno absolvent humanitních oborů nemusí zůstat ve "svém oboru", ale může zasahovat do x oborů dalších, jelikož humanitní obory jsou navzájem dosti propojeny. Například filosofie prostupuje takřka všemi obory, což souvisí s tím, že se od nich odpojila relativně nedávno. To velmi zjednodušuje hledání práce, i když samozřejmě nezaručuje, že ji takový člověk najde (to nemá zaručeno ani student "praktického" oboru). Ona většina studentů humanitních oborů si umí sakra dobře spočítat, že například pokud půjdou studovat na filosofii, asi těžko je někdo zaměstná jako filosofa - tomu se dá vyhnout hned několika cestami. Například si přibrat druhý a slibnější obor, spokojit se se zaměstnáním v jiném odvětví, nebo jít humanitní obor studovat z nějaké "praktické" střední školy, které v naprosté většině poskytují i nějakou praxi. Když se tak občas ptám svých bývalých spolužáků, kteří studují nějakou humanitní školu, čím by chtěli být v budoucnu, téměř nikdo není tak naivní, aby řekl, že bude stoprocentně pracovat například jako filolog, jelikož jim je zkrátka jasné, že proto, aby se uplatnili na takovém postavení, by museli velmi zapracovat (bakalářský titul z české filologie asi nikoho moc zajímat nebude).

Mimochodem mě zase docela pobavil "překlep" podmět/podnět. reagovat zde
Email: arweeeenemailcz