(23.01.2014 19:39:21, Eva) Triviální je většinou pro lidi, kteří na ni nechodí (tyhle řeči většinou vedou chlapci z ČVUT-asi jim hrabe z nedostatku pohledných slečen). Zapiš se na ekonomickou analýzu na NF, finance na FFU nebo třeba nějakej matematicko-statistickej obor na FIS, a pak si pohovoříme. Ještě jsem neslyšela říkat studenta těžší fakulty, těžšího oboru na VŠE, že by byla škola triviální. Studenti FFU, NF si naopak dost často a rádi stěžují na vyšší náročnost studia. A všichni si pak jednotně "stěžují" na kreditovej systém, že je na pověšení a že je to mnohdy slušný psycho, ty zkoušky dát. Jestli hledáš triviální studium, tak jdi na soukromou školu, pokud hledáš lehčí studium, jdi na PEF ČZU. Na soukromých školách (VŠFS, VŠO, MUP, BIVŠ, VŠP, VŠH...) končí určité procento neúspěšných z VŠE, kteří pak přiznávají, že pro ně studium na těchto soukromých ústavech bylo asi jako procházka růžovou zahradou.
K tomu lehčímu oboru na VŠE, je pravda, že FMV je asi nejlehčí pražská fakulta VŠE, když zvolíš např. cestovní ruch nebo právo v podnikání a podobný ***osti, tak po zdolání statistiky, matiky, finančního účetnictví a odlehčené ekonomie (FMV nemá tu samou co NF a FFU) a jazyků na pokr. úrovni tě už nic těžšího nejspíš nepotká.

S pověstí v eku je to asi tak, že:
1) Cerge
2) VŠE a UK IES
3) MU ESF
4) Pražská a Brněnská hnojárna: PEF ČZU, MENDELU a možná i zlomek, minimum lepších regionálních škol (např. Zlín)
5) soukromé ekonomické školy + jejich eko obory (VŠFS, VŠO, UJAK, MUP, VŠP, VŠH, VŠOH, SVŠE, SVŠES, BIBS, NC, UC, VŠEM, VŠMVV, VŠKE ...) a horší regionální školy (např. VŠPJ, VŠTEČB, SLU-OPF...) reagovat zde

 (22.01.2014 11:52:16, T) Pokud nemáte problém s matikou, pak VŠE je triviální a má slušnou pověst. Vhodný obor a projdete jak nůž máslem. Bez matiky pak opravdu možná jen biflovačky.. reagovat zde

 (20.01.2014 12:04:45, Inkvizitor) Ono nejde kvalitu, ono jde o koncept a zaměření. Tzv. kontinentální filozofie je vesměs zaměřená na fenomenologii a její odvozeniny (Huesserl, Heideger, Patočka,...), zatímco anglosaská vychází z empirické tradice (vychází zejm. z Bacona, Humeho a Lockeho), na kterou navazují logicko-empirické směry vyvrcholivší analytickou filozofií (z nejznámějších představitelů např. Frege, Russell Carnap nebo Wittgenstein), která se vyznačuje (pro mě jako člověka s přírodovědným a technickým vzděláním samozřejmým) důrazem na logiku a precizní práci s jazykem a na respekt k tomu, že vědecké poznání je sice nejisté, ale jediné, které máme k dispozici.

Ten rozdíl ve východiscích se promítá i do stylu výuky. Zatímco cílem výuky filozofie v anglosaském pojetí je na historickém přehledu filozofie naučit studenta kriticky myslet, analyzovat a jasně a logicky konzistentně myslet i psát (např. absolventi filozofie v USA dosahují obvykle nejlepších výsledků ve všech oblastech vč. numerických schopností), cílem výuky filozofie v kontinentálním pojetí je spíše výuka dějin filozofie doplněná o větší či menší nadšení z velikánů (v lepším případě z Kanta), doplněná o postupné opovrhování precizní moderní logikou ("na co je mi predikátová logika nebo dokonce pravděpodobností uvažování, zcela stačí výroková logika") a z toho plynoucí zahleděnost do sebe, v písemném projevu preference kvantity před kvalitou a hra na vědu a argumentaci (zamlžení významu řadou nedefinovaných nebo vágně definovaných termínů, redefiniční hra jako korektní argumentační metoda,...). Pokud se budeš někdy nudit, doporučuji srovnat na jedné straně útlý Tractatus logico-philosophicus Wittgensteina (sice obtížné čtivo, ale jen proto, že je třeba sledovat text podobně jako třeba matematický důkaz, tedy nejlépe s tužkou a papírem a rozvádět vše nejasné) a na straně druhé Hermeneutickou etiku od Payna (blábolivost dosahuje takového stupně, že se autor často nenechá omezovat ani gramatikou a pouze kupí slova bez ladu a skladu).

Trochu jsem se rozepsal, ale právě v anglosaském pojetí filozofie je potenciál pro "obecný rozvoj". Takové studium má samo o sobě velký smysl. Absolvent se sice nenaučí nic moc konkrétního "pro praxi", ale zato se naučí velmi dobře používat mozek. Při studiu např. dějin, literatury nebo matematiky sice může dojít k něčemu podobnému, ale není to pravidlem; při studiu filozofie v anglosaském pojetí je pak spíše výjimkou, že k takovému rozvoji nedojde. reagovat zde

 (18.01.2014 21:58:30, Veronika) Určitě může být studium filosofie v zahraničí kvalitnější, než u nás. S tím souhlasím. Ovšem filosofie by se dala vyučovat i v rámci nějakého časově delšího semináře nebo kurzu. reagovat zde