(26.02.2016 19:40:40, x) Jde jen o formu, nikoliv o obsah. Takže nikoliv kompliment, facka to byla.

Pokud náhodou nastala ta málo pravděpodobná situace, že se nepokoušíš páchat PR, ale že se jen tak nějak neumíš pořádně vyjadřovat nebo že jsi neudržel na uzdě ego ze zjištění, že tvůj nápad je pokládán za hloupost, tak si projdi několik recentních vláken věnovaných (českým) soukromým vysokým školám. Všechny rozumné důvody, proč na nich nestudovat, jsou zmíněny.

V kostce je to tak, že soukromé vysoké školy v ČR, zejména ty ekonomického zaměření, nemají možnost, jak nalákat kvalitní studenty a ani nemají zájem na tom, aby zaplatili v dostatečném množství kvalitní pedagogy (vč. dobrých doktorandů do cvičení/seminářů - pokud vůbec mají doktorské programy). Cílem je generovat zisk za každou cenu, tedy "optimalizovat" personál. Prakticky se to obvykle děje tak, že se zaplatí několik málo "známých tváří", které přinesou tu a tam nějakou publikaci a nějaký grant, čímž jsou formálně splněny minimální požadavky Akreditační komise. Na běžný provoz jsou pak najímání "odborníci z praxe" na úrovni vedoucích samoobsluhy. Podle toho pak vypadá hodnocení každé reakreditace, viz zápisy zasedání AK (týká se +- všech soukromých VŠ). Další problém je to, že do takového prostředí kvalitní studenti nepůjdou, dokonce i průměrní si většinou spočítají, že stejně špatné vzdělání ceny víceméně formálního diplomu mohou získat levněji na veřejných vysokých školách v nějakých Kotěhůlkách (Jihlava, Pardubice, Hradec Králové, Opava,...). A o těch, kteří nakonec do prezenčního studia nastoupí, platí okřídlené: "Z ho/na bič neupleteš".

Nesmysl je i spolupráce se zahraničím. Ta má smysl jen u kvalitních vysokých škol, tedy u škol, na které dosáhne spíše VŠE, UK nebo ČVUT. Pokud je škola podřadná ve smyslu pověsti nebo žebříčků, tak to nikoho neohromí. Naopak, spolupráce s vyhlášeně špatnou nebo podezřelou školou může představovat pro absolventa červenou kartu.

Co se týče studia v angličtině, tak to je dosti samoúčelný fetiš. Pokud nejsi neschopný, potenciální zaměstnavatel více ocení semestr na výměnném pobytu na kvalitní anglicky hovořící univerzitě nebo vyšší level mezinárodně uznávané zkoušky. Jinak se jazyk výuky příliš neřeší.

A ještě jedna věc, která asi v žádném recentním vlákně zmíněna není: Důvod, proč je zbytečné, najmě v bakalářském studiu, klást důraz na "odborníky z praxe". Vtip je v tom, že devizou vysokoškolského vzdělání není portfolio kuchařek, ale portfolio znalostí toho, jak věci fungují na trochu obecnější úrovni, u prakticky orientovaných znalostí pak nejen znalost _jak_ to je/se to dělá, ale i znalost _proč_, Tohle lze vybudovat jen na kvalitních teoretických základech - a to praktik nemá čas rozvíjet, takže nemá moc možností, jak to dobrým způsobem předat dál. reagovat zde