(24.03.2015 16:34:05, Inkvizitor)
Dovolím si upřesnit několik omylů a nejasností:
Tom:
"Paměť s inteligencí nesouvisí v žádném případě tak zásadně, jak se snažíš uvádět."Omyl. Záleží na pojetí pojmu "inteligence". Pokud je inteligence chápána jako jedna izolovaná funkce myšlení, něco, co je měřitelné "testy inteligence", pak by skutečně měla být na paměti nezávislá. To je ovšem abstrakce, usnadnění pro psychometrii, v praxi je mezi pamětí a IQ jistá korelace - a je předmětem diskuzí, zda jde o korelaci danou nějakou zjednodušeně řešeno "celkovým výkonem", nebo zda nadprůměrnost v jedné či druhé složce povzbuzuje k činnostem, které rozvíjejí i tu druhou.
Pokud je použit pojem "inteligence" ve smyslu spíše celkového hodnocení kognitivních funkcí - a v takovém pojmu se pojem inteligence používá i v běžné medicíně mimo psychiatrii - pak je dobrá paměť jednou ze složek inteligence a souvislost je pochopitelně zásadní.
Tom:
"Kdyby to tak bylo, pak pacienti po iktu budou automaticky postižení na intelektu stejně jako na paměti."Tak tohle je dosti hrubá chyba v argumentaci. Implicitně totiž předpokládá, že tvrzení "paměť a inteligence souvisejí" je ekvivalentí tvrzení "paměť a inteligence jsou na neurobiologické úrovni tak provázány, že poškození jednoho poškozuje i druhé". Tvoje argumentace vyvrací celkem spolehlivě druhé tvrzení, chybí ale důkaz, že by bylo ekvivalentní tvrzení prvnímu.
Tom:
"...paměť můžeš mít skvělou a tvoje IQ může být klidně 80, a nebo naopak. Případně můžeš mít akcentovaný určitý rys na úkor jiných (občas u poruch z autistického spektra)."Toto dokazuje pouze to, že paměť a inteligence v užším slova smyslu nemají stejný neurobiologický substrát. Nedokazuje to ovšem to, že by tyto funkce nemohly být silně provázány, takže se pak projevuje dosti významná korelace výkonnosti obou složek (může se jednat i o artefakt v důsledku arteficiálního vymezení kvalit, na které se poštvává psychometrika).
Tom:
"A na LF není třeba logika ani chápání na takové úrovni jako na technických školách typu MFF..Ve skutečnosti je to mnohem složitější. Předpokládá se, že inteligence ve smyslu kapacity zpracovnání informací (a propos, všímáš si, že to už je třetí význam pojmu inteligence, který používám) má různé složky (rozměry, roviny,...). Pro úspěšné studium matfyzu je třeba především rozvinuté abstraktní myšlení, protože matematika je především o těžce abstraktních pojmech. Ve fyzice pak přistupuje ještě představivost a v informatice kreativita (ale to už se do inteligence moc nepočítá). Co se týče technických oborů, tak je to různou měrou o abstraktním myšlení, kvantitativní uvažování, představivosti (schopnost manipulace s obrazy), kreativitě, atd. Složky podílející se na verbální inteligenci jsou studiem matfyzu rozvíjeny jen málo, ty jsou (u nás spíš "by měly být"..) rozvíjeny při studiu filozofie, literatury, filologie,.. (nejlepší je samozřejmě logika na FF UK;-) )
Studium medicíny je zaměřeno poměrně konrétně, spíše na verbální složku a na prostorovou představivost, méně i na jiné složky.
Tedy je dosti odvážné toto srovnávat. Studium jednoho i druhého vyžaduje poněkud jiné složky inteligence a jiný způsob abstrakce. V obou případech je abstrakce modelů taková, aby byla dostatečná pro další fungování.
I s logikou je to složitější. Logika je často mezi lidmi zaměňována za abstraktní myšlení, nejspíše z důvodu fascinace formální predikátovou logikou (pro neznalého to vypadá skoro jako zápis v čarodějnické knize
). Ve skutečnosti je matematická logika podmnožinou logiky, do logiky patří i práce s jazykem (zde se logika střetává spíše s filozofií jazyka a podobnými disciplínami); přitom právě práci s jazykem rozvíjí spíše studium medicíny než matematiky. Takže i s tou logikou je to značně nepřesné.
Jen pro upřesnění: To ani v nejmenším nevyvrací, že by bylo pro snaživou cvičenou opici snazší vystudovat LF než MFF. Jen naznačuji, že trend není až takový, jak by se ti zdálo..
Tom:
Pochopit jak co funguje chce především pochopení a to nezískáš jinak než detailní znalostí struktur a jejich funkcí, což ti umožní vytvářet si, jak bylo zmíněno výše, mentální modely. Ale nepotřebuješ nutně k tomu nadprůměrnou inteligenci."Ona je dosti zásadní otázka, jaký model je již dostatečně precizní, aby se dalo říct, že je pochopením. Pokud by bylo pochopením míněno jen to, že někdo má v hlavě model rozpitvaný až na pojmy, které pokládá současná teoretická fyzika za fundamentální, tak vlastně nechápe nikdo nic. Opačný extrém, tedy model ve smyslu "když udělám A, udělá to B" asi také pochopením nebude. Pokud vymezíme pochopení pragmaticky jako vybudování si mentálního modelu problému/děje na takové úrovni, že na něm bude dotyčný schopen provádět myšlenkové experimenty v rozsahu potřebném pro problémy, které řeší (lepší přístup neznám), tak se pochopení medika po zkoušce z patologické fyziologie stává ekvivalentním např. k pochopení fyzika po absolvování zkoušky z termodynamiky a statistické fyziky II.
Ke konstrukci dobrých mentálních modelů je inteligence dosti zásadní podmínkou. Kontrukce mentálního modelu totiž probíhá vesměs jako abstrakce jevů a syntéza dílčích abstrakcí. Obojí je náročné na inteligenci.
reagovat zde
Web:
https://www.youtube.com/watch?v=xg4AHoBJgvY
Inkvizitor. Všichni se zde jistě setkali s jeho příspěvky, které horlivě přidává téměř ke každému tématu v diskusi a jako samotářský vlk neúnavně bojuje proti bezpráví tohoto světa. Někdy mu na pomoc přispěchají i další bojovníci, ale ti jsou pouze zdánliví, neboť Inkvizitor se obratně a lstivě schovává i pod jinými nicky. Vyvstává ovšem otázka, kdo to vůbec je? Nabízím několik možností.
) Ty mě bavíš. Paměť s inteligencí nesouvisí v žádném případě tak zásadně, jak se snažíš uvádět. Kdyby to tak bylo, pak pacienti po iktu budou automaticky postižení na intelektu stejně jako na paměti. Ale to se samozřejmě neděje, paměť můžeš mít skvělou a tvoje IQ může být klidně 80, a nebo naopak. Případně můžeš mít akcentovaný určitý rys na úkor jiných (občas u poruch z autistického spektra).