Celá Evropská unie včetně České republiky trpí velkou nezaměstnaností lidí ve věku do 24 let. Ve všech členských státech se jich marně snaží najít práci až pět milionů. Situaci výrazně zhoršila krize v roce 2009, o rok později přišlo ve většině zemí mírně zlepšení, ale je možné, že současné problémy v Řecku a Itálii problémy způsobí, že počet mladých bez práce se bude příští rok opět zvyšovat.

Na trhu práce patří tato skupina mezi nejohroženější, protože mladí absolventi škol obvykle hledají práci déle. Může za to především jejich největší hendikep spočívající v tom, že nemohou vyhovět základnímu požadavku většiny zaměstnavatelů – absolventům škol zkrátka chybí praxe.

V Česku se tento problém týká zhruba dvaceti procent mladých, což se blíží průměru všech členských zemí Evropské unie. Existují ovšem státy, kde je situace výrazně horší – nezaměstnanost lidí čerstvě po škole tam dosahuje až 40 procent. Týká se to především Španělska nebo Litvy. Naopak nejlépe je na tom Nizozemsko a Rakousko, kde nezaměstnanost mladých nedosahuje ani 10 procent.

Nizozemsku se vyplatila sázka na politiku flexibilnějšího trhu práce. Nizozemští zaměstnavatelé mohou mladého člověka (do věku 27 let) najmout na základě ročního kontraktu ne třikrát, ale čtyřikrát za sebou. Mladí lidé tedy budou čelit riziku propuštění déle, ale jejich šance na získání zaměstnání se zvyšuje, protože pro podnik znamenají flexibilní pracovní sílu.

Ekonomická krize se velmi citelně projevila v nárůstu nezaměstnanosti, především mladých lidí. To však s sebou přineslo i pozitivní důsledky. Mladí lidé si více uvědomují důležitost vzdělání a kvalifikace pro získání povolání. Názor mladých lidí, který bylo dříve možné shrnout do myšlenky „proč trávit čas náročným studiem, když mohu vydělávat vlastní peníze“, se začíná v důsledku krize měnit na „raději studovat, než být nezaměstnaný“.

Pomoc najít práci mladým se snaží i Evropská unie, která prostřednictvím programu Youth@Work nabádá nezaměstnané, aby jen nečekali na to, až si některá z žadateli oslovených firem vybere právě je, ale aby se nebáli a pokusili se rozjet vlastní projekt, kde budou sami sobě šéfy. Zároveň se snaží zprostředkovávat kontakty mezi mladými a malými a středními firmami, pro které mohou být mladí nezaměstnaní přínosem. Jak taková spolupráce fungovat se můžete podívat na osmi krátkých videích z osmi zemí Evropy, kde mladí lidé stručně popisují své příběhy ať už z pozice majitele firmy, nebo z pohledu absolventa školy, který přišel o práci, a proto raději začal podnikat sám.

Nechte se inspirovat příběhy těch, kterým se to podařilo:
Slovensko, Belgie, Litva, Polsko, Itálie, Řecko, Švédsko , Lotyšsko.