
Mám takový problém. Pracuji jako jazyková korektorka českého jazyka, ale říkám si, že kdybych třeba někdy dostala touho odjet a odstěhovat se někam do zahraničí, nemohla bych tam svou milovanou práci nadále vykonávat. To tedy znamená, že jsem touto prací vázaná na ČR. Což mi nevadí, dokud se tu naši politici nezblázní...
Nevím totiž, co bych v zahraničí dělala, když mě naplňuje právě tato práce. Nemůžu být přece korektor jazyka, který pořádně neumím. A že bych se ho tam naučila? Ale jak moc dobře? A to je další věc, přijde mi, že jsem dobrá jen na češtinu, na cizí jazyky ani moc ne. Ale možná je to dáno spíše tím, že v češtině čtu knihy už od malička, ale v angličtině vlastně vůbec. Prostě ji jaksi upozaďuji, protože jsme přece v ČR, tak proč se věnovat cizímu jazyku, když chci být korektorka právě češtiny!
Takže vlastně 2 otázky:
- Je velký problém, vykonávat milovanou práci, i když jsem vázána na konkrétní území? Když budu chtít třeba jednou jinam? (Ale teď opravdu nechci, takže ani nevím, proč to sem píšu

- Když je člověk dobrý na češtinu, musí být (má být) dobrý i na ostatní jazyky?!
Děkuji za odpovědi!