(18.02.2016 12:51:30, Alex) Pokud by někoho zajímal další názor, tak zde přidávám svůj.
Jsem v prvním ročníku na MFF, obor obecná fyzika (pro ty, co chtějí rýpat, tak mám první zkouškové za sebou a všechny zkoušky na první pokus, nedělám ze sebe všeználka, jen chci pomoct těm, co se rozmýšlí, zda na matfyz jít, nebo ne).

Oproti gymnáziu je vysoká škola, pravděpodobně jakákoliv, dost velká změna. Na gymplu nás bylo ve třídě 30, v ročníku 120, přesto nás skoro všichni znali osobně, hlavně po těch čtyřech letech u maturity to bylo znát, na vysoké se nic takového nedá očekávat. Jste prostě jenom další člověk, takových nás nastoupilo necelých 200 (na obecnou fyziku, o dalších oborech toho moc nevím).

Rozhodně ale nemůžu říct, že by se přednášející nebo kdokoliv jiný choval nějak nadřazeně. Když někdo projeví zájem o věc, tak je to dobře, když je někdo tišší, nevadí, pokud se musíte doma dlouhé hodiny učit, ale baví vás to, dobře pro vás, možná to dotáhnete dál, než všichni ostatní. Každý je jiný a každý chce od studia na matfyzu něco jiného.

Pokud chcete titul, rychle a jednoduše vystudovat, nevíte, co studovat,... tak jste na MFF špatně.
Pokud máte o věc zájem, tak to zvládnete (nemyslím ten zájem, kdy celé dny ležíte v knihách a vzděláváte se, prostě stačí, když ve studiu fyziky/matiky/informatiky vidíte smysl).

A o té "úmrtnosti" - naprostá většina lidí odejde sama (opět můžu mluvit jenom o obecné fyzice). Z těch, co odejdou, jich tak 97% odejde, protože je to nebaví, nechtějí se zabývat něčím, v čem nevidí smysl,... Jenom pár lidí je na tom tak špatně, že po prvním (a jakémkoliv dalším) semestru nemá požadovaný počet kreditů. Takové lidi jde spočítat na prstech jedné ruky (např. do druhého semestru může jít i ten, kdo nezvládne udělat nějakou tu zkoušku, ale samozřejmě si ji musí udělat později znovu).

O učení důkazů a formulí nazpaměť - to je taky špatně. Neříkám, že všechno chápu, to v žádném případě, ale teoretický základ z matematiky je dost důležitý. Hodně člověku usnadňuje pochopení věcí. Někdy se hodí vědět, "proč to tak je" a ne jenom že "to tak je". Studium MFF je o tom "proč", ne o výrobě lidí-strojů, kteří perfektně ovládají nějaké postupy, ale nechápou je, jen slepě následují instrukce.

Pokud chcete přemýšlet (a ano, je to místy i namáhavé), tak je matfyz pro vás možná (svou roli samozřejmě hrají i jiné faktory) tím pravým. Hodně štěstí reagovat zde
Email: hanihaemailcz

 (27.02.2014 22:29:29, eva) Tak většinou o těžkou školu není takový zájem a pokud tam berou bez přijímaček, tak se tam nahrnou studenti, kteří na to nemají, když nejsou ani příliš pilní, tak ta úmrtnost je veliká. Ale podle mých informací takoví končí s prvním ročníkem, nenechají je tam do třeťáku "hnit" na to je MATFYZ řekla bych fér. reagovat zde
Email: eva.fenklovaseznamcz

 (27.06.2013 15:25:07, Inkvizitor) ad "z oblasti Čech a Moravy nevzešla jediná osobnost, která dokázala posunout teoretickou matematiku dále." - Nepravda. Namátkou Petr Vopěnka (alternativní teorie množin), Otakar Borůvka (po něm pojmenovaný algoritmus hledání minimální kostry grafu), Jaroslav Kurzweil (zobecnění Lebesgueova integrálu známé jako Henstock-Kurzveilův integrál), Petr Hájek (logika, teorie množin - pojem polomnožiny), Vojtěch Jarník (nejznámější je algoritmus hledání minimální kostry grafu - Primův-Jarníkův algoritmus). Z dalších známých českých matematiků nelze nezmínit např. J.Nešetřila a J.Matouška, jejichž kniha Úvod do diskrétní matematiky (její anglický překlad) je světově široce používanou učebnicí pro úvodní kurz diskrétní matematiky.

ad "matematika jako nejstarší vědní obor je tak daleko a do té míry předbíhá ostatní obory, že se tam nějaký kvalitativní posun nedá očekávat." Další nepravda. Jen velmi rámcově nastíním témata, kde probíhá intenzivní výzkum s možnostmi bezprostředních aplikací: fraktální geometrie, neceločíselný diferenciální počet, dynamické systémy, teorie kódování, teorie složitosti, rozšíření "nad" teorií grafů (známé jsou např. Petriho sítě - stále vývoj např. pro potřeby systémové biologie), vývoj algoritmů numerické matematiky, metody řešení diferenciálních rovnic (zejm. parciálních - každá řešitelná třída je dobrá),.... Problém je, že matematicky nedostatečně vzdělanému (a to se dnes bohužel týká i většiny absolvetů technických VŠ) se matematika může jevit jako uzavřená. A pak čumí jako puci, když se jejich "naklikaná" simulace chová zcela jinak, než jak se chová systém ve skutečnosti.


ad "Teoretický matematik mívá uplatnění jediné - zase zpátky na Matfyzu jako učitel."
Nebo na dobrých technických vysokých školách, kde z pochopitelných důvodů není příliš chuti obsazovat místa vlastními absolventy. Nebo kdekoliv, kde uplatní schopnost přesně a abstraktně myslet. Ostatně ono je to pro tebe možná překvapující, ale kde jinde než ve vědě by asi tak měl skončit absolvent oboru vychovávajícího vědce? Výuka je na MFF (a na dobrých VŠ obecně) jen menší částí práce zaměstnance, základem by měla být vědecká práce.

ad "A kolikrát normálně počítat ani neumí, v tomhle směru mám zkušenost osobní." Stejně hloupá připomínka jako "inženýr a ani si neopraví ledničku/auto/psa/...". Počtařina je mechanická činnost, rutina, kteou normální člověk deleguje na stroje nebo na ty, co nic jiného neumí. reagovat zde

 (27.06.2013 14:55:27, Inkvizitor) Píšeš nesmysly, které dokonale ukazují to, že jsi ani v nejmenším nepochopil ani smysl matfyzu a dokonce ani smysl aplikovaného výzkumu. Ba co víc, evidentně si spoustu věcí vymýšlíš.

ad matematická teorie nazpaměť - Nesmysl. Ve skutečnosti se učí "matematická střeva" vhledem. Důvod to má velmi dobrý, totiž vyšší fyzika je do jisté míry postavená na vyšší (a tím myslím skutečně vyšší) matematice a bez dobrého pochopení základů je člověk jen počtářem. Něco jako dělník u linky. Navíc ono to ani dost dobře nejde naučit zpaměti, protože je vyžadována např. schopnost dokázat neznámé tvrzení.

ad na jiných školách dostáváte za 75% dvojky - Zavádějící. Záleží na způsobu sestavení konkrétního zkušebního nástroje a na požadovaném minimu. Během svého studia medicíny jsem prošel několik předmětů, kde byla hranice pro "E" skutečně u 75% - v jednom případě se však jednalo o test sestavený tak, že se "sám od sebe" napsal na zhruba 50%. U jiných zkoušek se jednalo o kritické znalosti a 75% byla minimální akceptovatelná retence znalostí pro to, aby se z dotyčného nestal vrah.

ad mnozí učitelé nemají jiné pracovní zkušenosti - No a co? MFF není učiliště ani škola zaměřená primárně na aplikovaný výzkum. U pracovníka zabývajícího se např. teorií složitosti, algebraickými strukturami nebo třeba fyzikou supermasivních černých děr by byla taková "chmelová brigáda" ztrátou času. Navíc nemáš pravdu ani v "nevystrkování nosu", protože pobyty na jiných pracovištích jsou nezbytnou podmínkou kariérního růstu.

ad budou si plést s tělocvikářem - nic ti nebrání ušetřit si pár tisíc, napsat dobrou diplomku a přihlásit se na rigorózum. Prof. Hořejší to svým doktorandům doporučuje, protože RNDr. se zatím nikde neprodává.

ad aplikace teorií na reálný svět - Omyl, ve skutečnosti je tomu právě naopak a absolventi typicky fyziky mají velmi dobrý přehled o tom, "jak věci fungují". Spíš mám pocit, že požaduješ "ready-to-use" absolventa, což je u poměrně obecného studia pochopitelně nesmysl.

ad studenti-experimentátoři - Tak tohle je už vrchol hlouposti. Ve skutečnosti je smysluplný experiment jen takový, který je podložen dobrou teorií (které ty ve své naduté tuposti říkáš poučky). Exeriment metodou pokus-omyl má své místo během psychomotorického vývoje, ve vědě pak skončil zhruba s přerodem alchymie v chemii.

ad fámy o výdělku fyzika - přímo fyzikem sloužit nemůžu, ale dle průzkumu REFLEX 2010 je průměrný plat absolventa 4-5 let po promoci téměř 44 tis. (pro srovnání - u lékařů je to o téměř deset tisíc méně, plus ještě poznámka k existenci nemalého počtu studentů učitelských oborů, kteří svými tabulkami průměr MFF snižují). Co se týče zaměstnanosti fyziků, tak ta je v průměru špatná, ovšem MFF je na tom výrazně lépe (7% vs. 2%). Kvalitně se fyzika učí na MFF a PřF UPOL, ovšem na UPOL je již od počátku poměrně úzce specializovaná (tedy zaměřená na praxi), což vadí uplatnění v příbuzném oboru; výuka fyziky na MU, UJEP, OSU, SLU,... je pak celkem tragická..

pozn. pod čarou: Fyzika mě zajímá, na MFF mám řadu známých, ovšem vystudovaný mám naprosto jiný obor. Ovšem pohrávám si s myšlenkou kombinovaného studia na MFF - i když bych si přiladal jako sběratel akademických titulů



reagovat zde