Názor na lítý svár o kredibilitě vysokoškolských titulů ze soukromých vs. veřejných škol.Ani já jsem neodolal a pročítal jsem různé diskuze a porovnával názory obou nesvářených stran. Kdo má lepší uplatnění na trhu práce, kdo si „koupil titul“, stovky žáků ve třídách, kdo v životě nedělal přijímačky. Téměř křížové výpravy na život a na smrt zarytých obhájců jednoho či druhého názoru.
Nedá mi to a tak se i já podělím o své názory. Třeba najdu pár zastánců, spíše ale očekávám, že vytyčím další bitevní pole.
Oč jde v tomto sporu: zda je lepší či horší studium na vysoké škole soukromé či veřejné.
Jedním ze zásadních argumentů přívrženců veřejných škol je, že absolventi soukromých škol si titul koupili a tudíž nemá takovou váhu (pokud vůbec nějakou).
Je poměrně zajímavé a upřímně mě nenapadá jediný obor v naší společnosti, ve kterém by ještě dnes platila tato premisa – tedy, že když něco dostanu zdarma je to lepší než něco za co si zaplatím. Možná by stálo za rozbor, co a kdo tento mýtus přiživuje.
Raději půjdete k doktorovi do veřejné nemocnice nebo ke specialistovi na soukromou kliniku?
Dáte si raději oběd ve školní menze nebo v restauraci přes ulici?
Samozřejmě se školou to není tak jednoduché a jednoznačné, jen jsem chtěl poukázat na zvláštní odolnost tohoto mýtu. Co je veřejné je lepší.
Ona celá ta debata, která se na toto téma vede, mě upřímně přijde postavena na nesmyslných základech – z nějakého důvodu se vžil předpoklad, že kvalitní studium znamená obtížné zkoušky. Bylo by však hodně smutné, kdyby se 2-3-5 let života jedince smrsklo do několika chvil před zkoušejícím.
Předpoklad, že studium je pouze o skládání zkoušek a nakonec ze zisku vytouženého titulu, je prosté nepochopení důvodu studia.
Základem studia by mělo být získávání znalostí a zkušeností. Ideálně zkušeností vlastních (praxe) tak i ostatních studentů (společné týmové projekty) a zejména vyučujících (přednášky). Pozorovatelný rozdíl mezi soukromým a veřejným školstvím je jistě v nabídce vyučujících. V soukromém školství je více praktiků, provozujících vlastní podnikání ve veřejném sektoru více akademiků se vědeckou dráhou. Je jistě na Vás zvolit si cestu, která je Vám bližší, ale já osobně neumím rozhodnout, které z těchto směřování je lepší. Dle mého jsou zapotřebí oba směry.
Co je alfou a omegou sváru obou skupin je úroveň zkoušek. Jak jsem se již zmínil, nepovažuji toto za podstatné, přesto stejně tak jako na veřejné i na soukromé škole se vyskytují předměty, které jsou snadné a splnění jejich podmínek je nenáročné, stejně tak jsou zastoupeny předměty „eliminační“, které prověřují schopnosti studentů intenzivněji. Co se týče nároků na přípravu k těmto zkouškám, nijak významně se neliší mezi s sebou školy soukromé a veřejné. V zásadě to znamená, přečíst a pochopit několikaset stránkové publikace a látku nejen vstřebat, ale také ji pochopit a být schopen v souvislostech interpretovat.
Co by však mělo být zásadní pro hodnocení kvality, není až tak obtížnost zkoušek, ale vybudování vhodného prostředí a podmínek pro získávání vědomostí. V tomto směru považuji soukromé školy za úspěšné. Individuálnější přístup a přiměřený počet studentů v posluchárnách stejně jako vybavené knihovny jsou důkazem lepší práce soukromých škol. Svůj význam má i vlastní publikační činnost a literatura přímo cílená na osnovy dané školy.
Stejně jako u ostatních položek životopisu je i v případě vzdělání liché vytvářet si názor jen a pouze na základě papíru. Je nezbytné člověka poznat a získat o něm alespoň nějakou představu založenou na skutečnosti.
Soukromé školy nabízí možnost kvalitního vzdělávání a je čistě na osobnosti studenta, zdali tuto nabídku využije a bude své vzdělání prohlubovat, nebo zdali zvolí cestu nejmenšího odporu a k získání titulu dojde s maximální snahou vyhnout se všem pokusům o zúrodnění jeho mysli a vědomostí.
Neumím posoudit do jaké míry, je možnost tohoto odporu k vědomostem uskutečnitelná na různých školách, ale bohužel toto nemá co dočinění s kvalitou školy ať soukromé nebo veřejné, ale pouze a jen s morální integritou toho kterého jedince.
Škola dává možnost vzdělávat a prohlubovat své znalosti a zkušenosti a tak je to správné a tuto roli VŠFS naplňuje dobře. To zda bude tato možnost využita či ne, již není v moci vzdělávacího zařízení, ale studentů samotných.
Email: dna21centrumcz
