(08.01.2016 14:43:36, Trocha ekonomické teorie) Přepokládejme, že na začátku sledovaného období jsou všechny soukromé i veřejné vysoké školy stejně kvalitní ve smyslu kvality studijních plánů, kvality jednotlivých předmětů, kvality vyučujících, vazeb na praxi,... Začínají přicházet studenti. Student váhá: Soukromou, kde bude platit školné, nebo veřejnou, kde obvykle platit nebude a studium bude jen o nákladech ušlé příležitosti a o životních nákladech? I jen přibližně racionální student bude volit veřejnou vysokou školu. Důvod je prostý, racionální zákazník neplatí víc, než kolik musí.

Předpokládejme dále, že uchazečů je víc, než kolik jsou schopny veřejné vysoké školy přijmout ke studiu. Nahlédnutím do zpráv o přijímacím řízení lze naznat, že tento předpoklad je oprávněný. Jací studenti tedy budou přijímáni ke studiu na veřejných vysokých školách? Ti s lepšími předběžnými znalostmi, obvykle znalostmi matematiky a cizího jazyka. Tyto znalosti sice automaticky neimplikují dobré studijní předpoklady ve smyslu dobré motivace, inteligence, paměti, analytického myšlení, kreativity,..., ale se studijními předpoklady poměrně dobře korelují. Z toho důvodu se začnou na veřejných vysokých školách hromadit studenti s lepšími studijními předpoklady, zatímco na privátních ti s horšími studijními předpoklady. To povede k tomu, že se na veřejné škole objeví poptávka po náročnější výuce (nemusí být reflektována), zatímco na privátní škole se objeví tlak na snížení náročnosti výuky. Kromě toho se prostředí na veřejné vysoké škole bude více stimulující, protože větší podíl studentů schopných a ochotných hlubšího vhledu strhává k aktivnímu přístupu. Jistě, jde jen o trendy ve statistickém souboru, zejména vývoj na veřejné škole se může zvrhnout v pasivitu/opisování,.., ale opačný vývoj na privátní škole krajně nepravděpodobný. Popojeďme nyní v čase, absolventi se stávají mimo jiné i doktorandy a novou generací vyučujících. Veřejná vysoká škola bude mít svůj nejlepší dorost, na privátní budou nejlepší z podrůměrných. A tak se kvalita promítne i do učitelského sboru - a veřejné školy budou lepší než privátní.

To byl ale model vycházející z rovných podmínek. Ve skutečnosti jsou podmínky nerovné, některé školy (zejm. VŠE a IES) mají podstatně lepší výchozí pozici než ostatní, veřejné i privátní.

I model srovnatelných uchazečů by bylo na místě doplnit o to, že existuje několik motivací ke studiu. A opět lze naznat, že existence nezanedbatelné poptávky po bezpracném (ale zaplaceném) titulu podpoří trend poklesu kvality na privátní škole. Zde se navíc projeví i stinné stránky for-provit modelu, když časný zisk studenta, tj. diplom, převáží oddálené ztráty, tj. poznání, že ve skutečnosti nemá takový diplom váhu srovnatelnou s kvalitní veřejnou vysokou školou (nejen jako "sebenaplňující se proroctví"). reagovat zde